Základní článek Hnutí Brontosaurus Slunovrat
Pouliční žluté lampičky
7.6.2006 Petr Žblebt Jarušek
Poulicni zlute lampicky.
Po obloze couraj mraky, tepla noc, poulicni lampy vesele sviti. Neni to nahoda, ze maji takovou nazloutlou barvu. Zluta uklidnuje, citim se jako doma. Je fajn courat se, je fajn chodit, ale takhle v noci, kdyz je clovek utahanej, je mozna lepsi byt uz doma a sedet ... vlatne lezet? lezet v posteli. Tak jo, to se priste musis umet zvednout driv od ostatnich a jit domu. Chm, to vsak nejde, protoze tam je taky prijemne, sice jinak, bez zlutyho svetla, ale se spoustou legrace a pohody. A tak se couram, ohlizim po kockach, ktery podlizaji auta a tesim se, nejak tak bezduse, snad nato az to vsecko skonci a budu doma usinat. Ale to prece neee, netes se na konec jedineho dne. Kazdy den je stejny, nektere pro nas maji vahu, nektere jeste vetsi, ale kazdy den umi byt takovy jaky ho chceme mit, kazdy den je jen tim dnem. Prilis casto z nekterych dnu delam velke dny, den, kdy bude zkouska, den kdy budou statnice, den kdy pojedu do Rohacu, ale kazdy den jednou skonci a zbyde z nej jen par vzpominek, k cemu to vsechno razeni bylo? Jak casto saham do pameti a snazim se rozpomenout na tisice dnu, ktere jsem jiz prozil a ztracim se. Vidim vyjevy, propletene, svazane, ale naprosto nesourode. Vsechny me naplanovane a oznackovane dny uz davno splynuli v jeden celek. Tisice malych zivotnich zkousek, tisice strachu a dennich ritualu. Az budu jednou premyslet, co se mi honilo hlavou, kdyz jsem psal tyhle slova, uvidim jen par tonu od kytary a myslenky na to, jak zivot umi byt fajn. Porad jsme tak mladi ... a to k nam preci ladi :-) a vzdycky ladit bude ! Žblebt