Význam léčivých rostlin
Po mnoho staletí, u některých národů i tisíciletí, byly rostliny základním zdrojem, z něhož lidé získávali přípravky, ve kterých hledali pomoc nebo alespoň úlevu při nemocech a potížích nejrozmanitějšího druhu. Dobré i špatné zkušenosti se pak předávaly z generace na generaci. V pozdějších dobách, kdy se lékařství začalo vyvíjet jako vědní obor, byla botanika dlouho jednou z jeho hlavních pomocných věd.
Použití léčivých rostlin
Použití rostlin v lidovém léčitelství je prastaré a vyvíjelo se zprvu u rozličných národů v nejrozmanitějších částech světa samostatně. Ke zkušenostem, často jistě draze zaplaceným, se přidaly mnohdy rozmanité pověry. Často byly spojovány léčebné úkony s náboženskými obřady, kouzelnictvím, zaříkáváním apod. Současně, jak člověk poznával léčivé rostliny a jejich vlastnosti, seznamoval se i s rostlinnými jedy a narkotiky a také těchto látek začal využívat - někde k lovu zvěře, jinde zas zneužívat proti lidem.
Podkladem pro spolehlivé použití léčivé rostliny v lékařství jsou především často velmi složité a náročné chemické rozbory a různorodé zkoušky. Droga (sušená surovina) se podává buď přímo nebo v jednoduché úpravě jako lék, popř. se ještě dále zpracovává. V dnešní době však účinky přírodních látek začínají pozvolna nahrazovat látky syntetické.
Jako léčivé rostliny mohou sloužit i některé rostliny, které používáme jako součást potravy (ovoce, zelenina, koření). Při nesprávném použití některé léčivé rostliny se může nejenom zhoršit zdravotní stav, může dojít i k vážnému poškození organismu, otravě, či úmrtí. Nutná je dobrá znalost jak rostlin samotných, tak i jejich účinků a samozřejmě dávkování. Některé léčivé rostliny jsou prudce
V České republice z celkového množství volně rostoucích druhů rostlin patří mezi léčivé rostliny přes 750 druhů rostlin.
Sběr rostlin a ochrana přírody:
Rostliny a jejich části, které použijeme k přímé spotřebě, sušení, konzervování apod., sbíráme pouze z míst čistých a bez odpadků. Vybíráme zdravé exempláře rostlin, nepoškozené chorobami ani škůdci. Vyhýbáme se sběru rostlin v blízkosti prašných a frekventovaných silnic pro nebezpečí kontaminace výfukovými plyny nebo choroboplodnými zárodky. U silně frekventovaných silnic do
Abychom nevyhubili určité druhy rostlin, dbáme, abychom vždy na stanovišti zachovali nějaké jedince sbíraného druhu. Ponecháváme na místě starší plodnice hub, přezrálé plody, nevytrháváme zbytečně rostliny s kořeny (pokud tyto oddenky nebo kořeny nejsou předmětem sběru). Prostě se staráme, abychom určitý druh rostlin na stanovišti úplně nevyplenili a zachovali možnost jeho dalšího rozšiřování. Řada rostlin se nám z krajiny ztrácí. Téměř už nikde nejsou oblasti, o kterých bychom mohli říci, že jsou naprosto přírodní. Příroda je činností člověka hodně pozměněna a stále více ohrožených rostlin se dostává pod ochranu zákona. Proto si musíme uvědomit, že ne všude můžeme léčivé rostliny sbírat.
Zákonem č.40/1956 Sb. o státní ochraně přírody, bylo umožněno chránit některé zachovalé přírodní celky jako chráněná území. A na většině je sběr rostlin zakázán. Chráněné druhy rostlin a podmínky jejich ochrany určuje vyhláška č.54 ministerstva školství a kultury. Částečná ochrana se vztahuje už i na prvosenku jarní (petrklíč), na potočnici lékařskou, mateřídoušku, zeměžluč, puškvorec,…Přísně chráněné byliny jsou např. prha arnika, hlaváček jarní, jalovec, medvědice lékařská,… chráněny jsou všechny druhy planě rostoucích vstavačů, kosatců, hořců, rosnatek, leknínů, stulíků. Ohrožena je už i chrpa modrák, jmelí a další.
Proto by každý měl být ochráncem přírody, který bude sbírat rostliny jen v množství nezbytně nutném s maximální šetrností a vždy ponechá na stanovišti dostatek rostlin k dalšímu roznožení ® přispěje k zachování darů krásné přírody a aby nenarůstaly seznamy ohrožených druhů!!!
Zdroj:
